Výklad Tarotu

Tarot je starobylá karetní hra, která je dnes zcela novým způsobem znovu objevována. V Tarotu taháme karty, na kterých dostáváme obrazy a symboly, s nimiž pak pracujeme podobným způsobem jako s obrazy a symboly ze svých snů. Tarot je „magií okamžiku“. Žije ze setkání s náhodou, ve které hraje okamžik jakožto časový moment velkou roli. Z podstaty věci vyplývá, že jde o osobní vnímání, o způsob pohledu a dotyk událostí týkající se každého z nás, což také máme slovem okamžik ve smyslu zření a s tím spojeného poznání na mysli.

Se vzory či vodítky se setkáváme na všech sedmdesáti osmi kartách. Zejména dvaadvacet takzvaných „Velkých karet“ je pro nás výzvou, abychom se vypořádali se základní životní orientací a představami o tom, čemu věříme. „Velké karty“ představují velká zastavení života. Setkáváme se tam s láskou, smrtí i ďáblem.

Zjistíte, že „Velekněz“, „Blázen“, ale i „Poustevník“ symbolizují síly ve vás samých. A jakmile jednou zjistíte, že například „Poustevník“ neznamená jen opuštěnost, ale i schopnost spolehnout se sám na sebe, probudí se ve vás zvědavost a touha odkrýt „Poustevníkovo“ tajemství a jeho hlubší poselství. Co znamená jeho hvězda, jaký má význam svítící diamant v jeho svítilně a jak vlastně rozhoduje mezi opuštěností a spolehlivostí? A máme tu „Císaře“ („Vládce“) a „Císařovnu“ („Vládkyni“) – archetypy (praobrazy, kolektivní vzory) Velké matky a Velkého otce. Zde máte možnost prohloubit a ujasnit si osobní prožitky a představy s mužskou a ženskou rolí, zkušenosti s obrazem matky a otce.

Výklad Tarotu i dnes znamená školu samostatné orientace v životě. Tarot vás nezavazuje k žádnému určitému názoru na svět. Právě naopak, jde o to, abyste dokázali rozvíjet vlastní pohled na velké i malé otázky života.

Vzhledem k tomu, že se v Tarotu setkáváme s určitými vodítky a vzory, hodí se tarotové karty dobře k různým formám meditace a rozvíjení vědomí. Jako zvláštní moment napětí k tomu však při vykládání karet přistupuje ještě „náhoda“ – otázka, která karta teď bude tažena. Když potom kartu odhalíme, dostaví se již zmíněné „kouzlo okamžiku“, a dialog mezi obrazem a jeho pozorovatelem může začít. Napřed se podíváte, kterou kartu jste vytáhli, zároveň však také, co vidíte na obrázku a jaké je v něm obsaženo poselství.

Při samostatném vykládání karet ovšem samo odkrytí karty kýženou odpověď ještě nepřináší. Odpověď je jasná teprve jako výsledek dialogu, osobní výměny názorů. Čím je interpretace suverénnější a otevřenější, tím pro svou osobu získáváme větší svobodu a prostor mezi odkrytím karty a určitým poselstvím, zhuštěným v mnohotvárné symbolice konkrétního obrazu.

Pro věštění byly a jsou významy jednotlivých karet víceméně pevně dány a tyto významy platily a platí pro každého muže a ženu bez ohledu na místo či čas. Ale tarotové karty obsahují obrazy. A ty nelze vyjádřit jedním či dvěma hesly, aniž by se něco podstatného neztratilo. Obrazy a symboly mají vždy též osobní a situační složku.

Tarot je chápán jako zrcadlo. Sám pojem „zrcadlo“ předpokládá, že vždy spolurozhoduje těž osobní způsob pohledu. A právě v tom spočívá rozdíl mezi předpovídáním a technikou orákula na jedné straně a vykládáním tarotových karet a třeba výkladem snů na straně druhé. Předpovídání či orákula koneckonců neznají pojem individua. Jejich výklady jsou jako z jednoho receptáře a není v nich místo pro „hvězdu“, pro rozvíjení individuální pravdy, protože je to pravda, jež vždy zůstává alespoň zčásti nepoznána.

Všechny karty můžeme chápat jako obrázkovou hádanku, která nejen že připouští různý výklad, ale může a přímo musí být různě vnímána. Zde právě začíná rozcvička duše a na Tarotu se učíme hledat ve velkých událostech i maličkostech každodenního života svůj vlastní pohled, obraz sobě vlastních zájmů a významů.