Tarot a jeho historie

Tarot je karetní systém, o němž mnoho okultních badatelů 19. a 20. stol. tvrdí, že má svůj původ v Egyptě a že v sobě skrývá tajemství egyptských zasvěcovacích obřadů. Pravdou však zůstává, že spojení tarotu s Egyptem nebylo nikdy uspokojivě dokázáno. Přestože se dnes tento karetní systém spojuje s vykládáním budoucnosti, neznáme jeho původní funkci. Nedochovaly se žádné původní záznamy, které by tuto oblast objasnily.

Ačkoli se v Evropě se tarot rozšířil zejména s příchodem cikánů, hrací karty přinesli do Evropy Arabové, resp. Saracéni na konci XIV. stol., a to přes Španělsko a Itálii (jednalo se o karetní hru, které se říkalo „naib“), ale teprve v XVI. stol. se v Itálii vynořuje slovo „tarocci“ a název tarot dostaly karty až ve Francii.

V patnáctém století byly v Itálii vyrobeny první karty tarotu, které se dochovaly. Jejich původ a účel není stále jasný, avšak patrně měly sdělovat esoterické učení a jsou zcela určitě protkány astrologickými symboly. Zájem o karetní hry byl ve středověku velký, přestože byly církví zakazovány. Někteří hermetikové hovoří o tarotu jako o „Thotově knize“, odvozujíce název tarotu ze jména egyptského boha Thota.

Podle Antoina Court de Gébelin (1725 – 1784), který jej „znovu objevil“, je Tarot „jediné dílo, jež se zachovalo ze ztracených pokladů egyptské knihovny“. Tuto domněnku podporují i další, kteří upozorňují na souvislosti mezi 22 kartami Velké Arkány s kabalistickým výkladem 22 písmen hebrejské abecedy.

Jiní původ Tarotu přímo přisuzují slovutnému Hermovi Trismegistovi. Další hledají souvislosti mezi symbolikou Malé Arkány a symboly nejvyššího božstva Ardhanari, jehož levou stranou je Šiva a pravou stranou Šakti.

Pokud byste pátrali po kořenech Tarotu, tak byste ztratili stopu ve třináctém století. To zavdalo příčinu k několika dalším teoriím. Vcelku rozumně zní domněnka, že dvacet dva karet Velké Arkány bude staršího původu než druhá část Tarotu – padesát šest karet Malé Arkány. Malá Arkána prý vznikla až ve středověku, její znaky pak možná symbolizují čtyři středověké stavy (meče – rytíři, kalichy – duchovenstvo, mince – obchodníci, žezla/hole – rolníci). Tarotové karty mohly být do Evropy doneseny křižáky z Egypta, nebo také cikány z Indie. Přičemž cikáni se považují spíše za rozšiřovatele než za zdroj Tarotu, neboť do Evropy přicházejí až po roce 1400. Ať už je však původ Tarotu jakýkoli, nejdůležitějším zůstává jeho symbolický a archetypální význam.